Složitost zákonů a legislativy je na Slovensku známým tématem, které již bylo dostatečně popsáno. Problematika hudebních licencí a legálnosti hudby, včetně procesů, jak je zajištěna legálnost veřejné reprodukce hudby, je velmi specifická oblast, které rozumí jen málokdo, ale trápí mnoho začínajících podnikatelů v segmentu HoReCa.
Zahájení podnikání zahrnuje mnoho různorodých činností, přičemž se obvykle neklade dostatečný důraz na ozvučení podniku vhodným typem hudby s ohledem na charakter podnikání a preference klientely. Ukázalo se, že vhodně zvolená hudba a jednoduchost a funkčnost hudebního řešení zvyšují celkové tržby a přispívají k loajalitě zákazníků ke značce. V tomto článku se však nebudeme věnovat obchodní a finanční stránce, ale stránce právní, tedy legálnosti hudebních řešení, která se běžně používají ve slovenských stravovacích zařízeních.
Jistě každý z vás zažil situaci, kdy seděl v restauraci, kavárně nebo baru a sledoval číšníka/servírku, jak během obsluhy zákazníků několikrát odbíhá za pult, aby změnil seznam skladeb, ať už na žádost zákazníka, nebo z vlastní iniciativy. Něco takového je samozřejmě v pořádku, ale každý majitel nebo manažer hospody by měl myslet na to, že si zákazníci mohou sami měnit hudební playlist pomocí vhodně zvoleného hudebního řešení. Běhání od obsluhy zákazníků k hudebnímu terminálu zpomaluje obsluhu a dráždí samotné zákazníky. Je samozřejmě na majiteli/správci, jak vyřeší přehrávání hudby a úpravu playlistů. Pokud vidíte nebo slyšíte, že se v nějakém podniku hraje hudba z YouTube, Spotify nebo nějakého zahraničního online rádia, je fakt, že to daný podnik dělá, většinou z neznalosti, v rozporu se zákonem. Převážná většina online hudebních platforem a webových stránek se zaměřuje na nabídku hudby a videí pro soukromé použití, zatímco veřejná reprodukce je nelegální. Je třeba říci, že velké platformy vás během procesu registrace a ve svých podmínkách informují o tom, že jako soukromý uživatel můžete jejich obsah používat pouze pro soukromé účely. Nedělají to, protože nechtějí, aby byl jejich obsah veřejně reprodukován. Pro veřejnou reprodukci by však jednoduše potřebovali příslušnou licenci, kterou obvykle nemají.
Společnosti, jako je Spotify, nabízejí také účty pro komerční použití. Náklady na takový účet jsou však násobkem nákladů na soukromý účet a v důsledku toho se objevuje tendence, že soukromé účty jsou používány pro veřejné reprodukce, což je samozřejmě nezákonné. Pro lepší pochopení uvádíme příklad: Jste podnikatel, koupíte si mikrobus a začnete převážet lidi za účelem zisku, aniž byste pro dané vozidlo získali příslušná povolení umožňující přepravu osob. Jednoho slunečného dne vás zastaví policie a vy dostanete pokutu nebo skončíte ve vězení za nedodržení zákona. To ukazuje, že pokud chcete provozovat mikrobus pro přepravu osob, nestačí jen koupit vozidlo, ale je také nutné získat příslušná povolení pro tento druh podnikání. Podobná pravidla platí i pro hudební licence. Nestačí se zaregistrovat v SOZA jako podnikatel a platit roční poplatek za reprodukci hudby ve vaší firmě. To by se rovnalo pouze získání registračních značek pro vaše auto. Je také nutné pořídit hudební řešení, které má licenci pro veřejné hraní na Slovensku.
Je samozřejmě na společnosti, která hudební řešení provozuje, aby jasně uvedla, k jakým účelům lze její obsah použít. Dělají to však buď transparentně, nebo skrytě v podmínkách. Je tedy na majiteli/vedoucím restaurace, kavárny nebo baru, aby zkontroloval hranice nabízené služby, protože neoprávněné použití takové služby přenáší sankci z provozovatele hudebního řešení na osobu, která takový obsah veřejně reprodukuje. Majitelé/vedoucí podniků, kde se hudba veřejně reprodukuje, by si proto měli při výběru dodavatele hudby třikrát ověřit, zda to, co si vyberu, lze použít pro veřejné přehrávání, či nikoli. Je samozřejmé, že YouTube nebo soukromý účet Spotify tato kritéria rozhodně nesplňují.
Další součástí procesu je vymáhání pokut za takové porušení zákona od majitelů podniků, kde je hudba veřejně reprodukována. Spoléhat se na tzv. „nízké riziko odhalení“ je poměrně velké a především zbytečné riziko vzhledem k tomu, že porušení předpisů lze zpětně zjistit a pokutovat i několik let zpětně. Lidé, kteří donedávna prodávali byty a pozemky a z dosažených zisků neplatili daně, by o tom mohli vyprávět. To bylo tolerováno po mnoho let. Až do jednoho dne. Všichni, kteří byli předmětem daně z prodeje nemovitosti, obdrželi účet za zpětně vyměřené daně a vysokou pokutu, nezapomeňme, že vzhledem k vysoké částce nedoplatku, kvalifikaci jako trestný čin.
Proto je rozhodně výhodnější pořídit si dodavatele hudby, který může poskytnout legální řešení. Ideální je řešení, které svou funkčností a nabídkou playlistů na míru vyhoví potřebám dané provozovny. Songoroo je řešení, které splňuje požadavky na legálnost a zároveň může nabídnout funkce, které jsou zajímavé jak pro provozovatele podniků, tak pro jejich zákazníky. Více o výhodách hudebního řešení Songoroo zde.
Každý podnikatel provozující kamenný obchod se zbožím nebo poskytuje služby, případně vlastní restauraci, kavárnu, bar, či dokonce hotel nebo jiné ubytovací zařízení určitě slyšel o povinnostech platit licenční poplatky za používání rádia nebo televize ve svých komerčních prostorách.